Burza cenných papírů

18. 01. 2009 | † 18. 01. 2009 | kód autora: cSu

 

9./a  BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ
 
Burzy vznikly z pracovních schůzek obchodníků na určených místech ve středověku, pravidelně na ulicích a náměstích, především poblíž italských konsulárních domů "logie", tyto obchody se omezovaly v podstatě jen na směnky, které byly bezpečným a nenákladným prostředkem převodu peněz na různá místa, pozdější název burza vznikl v Bruggách, kde se obchodníci scházeli v obchodních místnostech, podle rodiny "Van der Burse", po úpadku Brugg se burza v roce 1440 přenesla od Antwerp, zde v roce 1531 postavena budova burzy.
 
Dělení burz:
 
Podle předmětu obchodu
  • Komoditní (zboží)
- speciální (jeden druh zboží)
- všeobecná (různorodá produkce)
  • Peněžní (CP)
  • Devizová (valuty, devizy)
  • Služeb (např. pojišťovací, dopravní)
 
Podle stupně využití VT
  • Plně automatizované (terminál)
  • Polo-automatizované (parket)
  • Ruční (osobní kontakt)
 
Podle významu
  • Mezinárodní
  • Národní
  • Místní
 
Podle právní normy
  • Organizované státem, jako sdružení hospodářských organizací
 
Definice burzy
v      Burzou se rozumí místo, na kterém se v předem stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob organizuje nabídka a poptávka cenných papír...

....

 
Kapacita burzy:
q       Kvalitativní – spojena s bonitou CP
q       Kvantitativní
 
Základní druhy obchodů s CP
 
1. Podle způsobu vyřizování obchodů
                a) přímé
                - vyrovnání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi prodávajícím a kupujícím
                b) obchody k uspořádání
- uskutečňují se ve stanovené lhůtě a určenému peněžnímu ústavu, burzovní správa určí banku, přes kterou se tyto obchody realizují
 
2. Podle časového rozlišení
                a) promptní (okamžité)
                b) termínované
                - váží se k určitému datu => rizikovější
                c) opční
                - právo k určitému datu koupit nebo prodat CP
 
Formy burzovních příkazů
- osobní nebo písemné
- obsahuje slova:
koupit nebo prodat, množství, cenu, druh obchodu, číslo, platnost příkazu, kurzový limit
- druhy příkazů:
                a) limitované – přesné stanovení ceny, množství
                b) nelimitované – nepožaduje se přesné určení kurzu
 
Spekulace
- podstatou burzovních obchodů je spekulace (specifická podnikatelská činnost na očekávání a předvídání kurzu)
 
1) Spekulace na vzestup kurzu
- spekulant kupuje CP za předpokladu, že jejich kurzy stoupnou a bude je moci prodat za vyšší cenu (bulls)
 
2) Spekulace na pokles kurzu
- spekulant počítá s poklesem kurzu, proto CP prodá, aby je k určitému termínu koupil za nižší cenu (bears)
 
Návštěvníci burzy
1) Zprostředkovatelé
- banka, firmy, zastupují je makléři, brokeři, dealeři, představitelé firem nebo obchodních bank, které jsou členy burzy a které jim dali oprávnění uzavírat transakce
 
2) Hosté
- osoby, které se mohou účastnit burzy, ale bez právní účasti na obchodech (např. novináři)
 
3) Úředníci
- uzavírají obchody jménem a na účet firmy, které jsou pracovníky
 
4) Burzovní obchodníci
- FO uzavírající obchody vlastním jménem a na vlastní účet
 
Burzovní tendence
- tržní chování burzovního publika podléhá mnoha vlivům – politickým, hospodářským, finančním
- ukazatelem burzovních tendencí je pohyb burzovních kurzů, které se komplexně vyjadřuj pomocí jednotlivých indexů
- existuje tz...


.... pevná burza => trvalý vzestup tržní hodnoty kurzu CP

- slabá burza => sestupný pohyb tržní hodnoty burzy CP
- nejistá burza => nejasná tržní situace a projevuje se kolísáním kurzové hladina při nízkém obratu obchodu
 
Kurzový lístek
- seznam CP, které jsou identifikovány názvem podniku a mezinárodním (ISIN)
- platný kurz (aktuální) a kurz předchozí (údaj z obchodní seance, kdy se s daným CP      obchodovalo naposledy)
- minimální a maximální kurz, který byl na burze dosažen v běžném roce
- míra alokace => vyjadřuje se v % a ukazuje míru uspokojení podaných objednávek, je to poměr mezi skutečně z obchodovatelnými CP a celkovým počtem nabízených nebo poptávaných CP
- kódy 1-8, např. kód 1 = počet nabízených CP k prodeji a počet poptávaných CP je shodný,
kód 7 = totální převis poptávky
- P/E => vyjadřuje poměr ceny a zdaněného zisku společnosti, který připadá na 1 akcii
 
Prostor burzy
1) Parket
   - zde se provádějí obchody s kótovanými CP
2) Kulisa
   - probíhá neoficiální burza, obchody s CP nesplňující některé podmínky kotace, exoty
 
Kótování
- probíhá tzv. připouštěcí řízení, ve kterém emitent podá žádost + prospekt, musí splnit základní podmínky, např. doba jeho podnikatelské činnosti je minimálně 2 roky, musí vydat 1 kotační inzerát v jednom celostátním deníku, do 60 dní burzovní rada rozhodne
 
Orgány burzy
  • Valná hromada – nejvyšší orgán, schvaluje pravidla burzovních obchodů, burzovní řád
  • Burzovní komora – státní orgán řídící činnost burzy
  • Burzovní rozhodčí soud – řeší spory z burzovních obchodů
  • Revizoři účtů (dozorčí rada) – kontroluje činnost burzovní komory
  • Burzovní výbory
 
Burza cenných papírů Praha
1871 – založení, 1914 – burza poprvé uzavřena, 1938 – podruhé uzavřena
1992 – znovuobnovení burzy
- je založena na členském principu, členem ze zákona je ČNB, členy mohou být PO i FO zapsané v OR, jejichž předmětem činnost je obchodování s CP a tuto činnost mají povolenou Ministerstvem financí
- uveřejňuje asi 22 burzovních indexů = poměrná hodnota, která sleduje vývoj cen na burze
- oficiálním kurzem této burzy je index PX 50 – základem tohoto indexu je 50 vybraných emisí nejlépe prosperujících podniků (Škoda, Telecom), měří změnu tržní hodnoty portfólia, které je zařazeno do struktury tohoto indexu
Ukazatele vývoje cen CP
- nejrozšířenějším hodnotovým ukazatelem vývoje kurzu CP je americký DOW – Jonesův index
 
RM systém
- je organizátorem obchodu s CP, a. s., zúčastnit se může každý občan ČR i cizinec, pokud je na trhu zaregistrovaný, může se zúčastnit PO i FO
 
Kolektivní investování
ü       Princip kolektivního investování je uplatněn v pojišťovnách, investiční společnosti se zabývají shromažďováním peněžních prostředků veřejnosti = kolektivní investování
ü       Majiteli jsou podílníci = mají právo na výnosy z podílových listů, ale nemají právo rozhodovat o aktivitách podílového fondu
Výhody:
- rozložení rizika (dizerfikace) a nižší pravděpodobnost ztráty
- časová nenáročnost
- vyšší znalosti odborníků
- nižší riziko vyplývající z toho, že kolektivní investování podléhá státnímu dozoru
- větší ziskovost
Nevýhody:
- ztráta investiční volnosti
- poplatky investičnímu fondu
 
Otevřený podílový fond
- není zde omezeno vydávání podílových listů – ani časem ani počtem
- podílník má právo na to, aby investiční společnost jeho podílový list přednostně odkoupila
- s otevřenými podílovými listy se neobchoduje ani na burze ani na RM- Systému
- např. Čechoinvest, Moravoinvest
 
Uzavřený podílový fond
- prodej podílových listů je omezen – buď časem nebo velikostí emise
- podílník nemá právo na to, aby investiční společnost zpětně listy odkoupila
- s uzavřenými podílovými listy se obchoduje přímo na veřejném kapitálovém trhu
 
Investiční společnost
ü       Finanční instituce, jejímž posláním je zakládat investiční a podílové fondy a zabezpečit její správu, musí být povolena ministerstvem financí, musí být řádně zaregistrována a má podobu a. s.
Formy investičního fondu
ü       Shromažďuje prostředky vydáváním akcií a používá je např. k nákupu nemovitostí, ale i movitých věcí na vklady u bank podle smlouvy o tichém společenství k nákupu CP
Typy zaměření fondu
1.        Výnosový – zaměřeny na zajištění co možná největšího ročního příjmuRůstové – jsou zaměřeny na maximální růst majetku fondu, tedy dlouhodobého růstu ceny podílu
- fondy mohou několik let nevyplácet podíly a reinvestují je do nových CP, např. obligací, akcií, zlata apod.

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.